Bez ladu a skladu,  Inspirace

Všechno co mám ráda

Koukám, že tady v poslední době hodně řádí články typu “je to na houby – co s tím dělat?” 😄 A tak by jste mohli nabýt špatného dojmu, že se zaobírám negativními věcmi. není to tak – naopak jsem pohodář, který se občas rozčílí nad věcmi, které mi nedávají smysl, ale jinak jsem spíše optimista.

Jen si myslím, že když je člověk zrovna “mimo” – tedy, že se mu nedaří, nebo je unavený, nebo v depce, neměl by tvrdit, že je vše v poho. To upřímně k ničemu není a tu náladu stejně nepřeperete – jen lžete sobě, lidem kolem sebe a i lidem, kterým to tvrdíte v článcích, nebo na na sociálních sítích. A už je dávno prokázané, že občasná špatná nálada, takové to schoulení se do sebe je prospěšné.

Ale tento článek je o něčem jiném. Je o věcech,co mám ráda.

Mám ráda knihy – nejraději ty v krásné vazbě, papírové, ale v poslední době jsem přišla na chuť také těm elektronickým a to hlavně proto, že si mohu číst v noci, aniž bych rušila toho, kdo spí vedle mne, nebo aniž bych musela svítit. To je pak takové to tajemno. Knihy jsou bránou do dobrodružství, k záhadám, k příběhům, které pravděpodobně normální člověk nezažije. Ale také k místům, kam se nepodívám.

Miluji dobré jídlo – je to asi tím, že já i L. pracujeme doma a tak docela často vařím. Ani by mi to nevadilo – ale vymýšlet to – jen to píšu a už mám osypky. Však vy mě holky chápete. 😂🍲
Miluji, když jsme někde v teple a nemusím se o nic starat, jen si vyberru, co si dám a baštím. Nedám dopustit na ryby, na zeleninu, na dobré polévky…

Jsem doslova závislá na teple – proto také tento web dostal jméno “Pod palmou” – je to místo, kde by jste se měli cítit dobře. Pro někoho je to právě to Pod palmou, pro jiného na horách, pro dalšího pak u Mácháče. Není to podstatné, kde je to VAŠE místo. Podstatné je, že se tam cítíte dobře, že vás to místo inspiruje a že se tam rádi vracíte. A pokud takové místo nemáte, koukejte si ho najít. 🏝😀
Já miluji pláž, nade mnou palma, přede mnou moře a pod hladinou toho moře zázraky. To jsem nejšťastnější.

Naplňuje mne tvoření – smysluplné tvoření rukama, ale také miluji do toho přidat trochu té své fantazie. Někde ve fabrice kompletovat zbytečnosti není nic pro mě. Pro mě musí mít to, co tvořím nějaký smysl. Buď to musí být praktické, nebo to musí lidem dělat radost. A takovou úžasností jsou pro mě Korálky s příběhem.
Koukněte se a uvidíte – musíte přeci z toho, co na stránkách uvidíte poznat, že to dělám srdcem, že je to pro mne neuvěřitelně naplňující.
Pokud něco takového máte, znáte to.

Mám ráda ticho – opravdu… Miluji když je ticho a člověk slyší vlastní myšlenky. Mám ráda, když se mohu soustředit, když nemusím překřikovat televizi, rádio, nebo jakýkoli hluk. Ticho je pro mne jakýsi lék na tu uspěchanou společnost. Možná také proto tak ráda šnorchluji. Pod hladinou je nejen “božská krása” v podobě korálů, věčně se měnícího písečného dna a hlavně rybiček a různých mořských tvorů – ale také právě to ticho, ten klid a jako by věčnost světa.

A poslední věc o které bych se chtěla rozepsat – miluji, obdivuji a užívám si přírodu. A je jedno, jestli je to u rybníka, nebo potoka, v hlubokém lese, jen tak na procházce na houbách, mezi skalami v Českém ráji, nebo na poušti a u moře. Miluji přírodu všude a všude je kouzelná. Asi to hodně souvisí i s tím předchozím bodem – příroda je vždy tichá a ty zvuky jako zpěv ptáků, šumění listů v korunách stromů a šum větru tam tak nějak patří a člověk je vnímá, jen když na svět kolem sebe zaměří svoji plnou pozornost. Miluji smysluplnost přírody a její sílu. V přírodě nacházím i vnitřní klid.

Mám ráda i L. – ale neříkejte mu to. 😂😂😂😂

A co nemám ráda? O tom snad někdy příště….

Mějte úžasný den se sluncem nad hlavou.
Szába

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *